Jak se vyznat ve vakcínách? Velký průvodce očkováním proti covid-19

Zahájení plošného očkování proti nemoci COVID-19 je dlouho očekávanou událostí po celém světě. Cílem je bezpečně stimulovat imunitní systém, aby byl schopen se účinně bránit při styku s nebezpečným virem. Vakcína ale není pouze jedna. Mnoho společností po celém světě již před časem zahájilo vývoj očkovacích látek, které postupně prochází jednotlivými stádii výzkumu. Tento článek nabízí přehled, jak se v různých typech vakcín vyznat a jaké jsou mezi nimi rozdíly, například v principu fungování, světové distribuce, bezpečnosti, účinnosti či rizika vedlejších účinku.

Pfizer/BioNTech

Tato vakcína je vůbec první v historii, která je založena na principu mRNA. Molekula mRNA je jakýmsi návodem, který je vakcínou vpraven do lidského těla a podle kterého pak naše vlastní buňky vytváří specifický virový protein, tzv. spike protein. Ten následně aktivuje náš imunitní systém a umožní vznik protilátek a buněčné imunity proti nemoci COVID-19. Tento virový protein je zcela neškodný a nemůže nijak vyvolat samotné onemocnění. Deník New England Journal of Medicine zveřejnil výsledky studie, ve které se uvádí schopnost této vakcíny bránit vzniku onemocnění COVID-19 až u 95 % lidí starších šestnácti let. Výsledky vychází z klinických studií prováděných na více než 44 000 dobrovolníků z různých zemí. 

První zemí, která začala vakcínu firmy Pfizer plošně používat, se stala Velká Británie. Od konce prosince 2020 se touto vakcínou začalo očkovat i v České republice. Jedná se o první vakcínu, která byla Evropskou komisí podmínečně schválena pro použití v Evropské unii a jedinou, která je doposud dostupná v ČR. Důvodem, proč jsou pod vakcínou podepsány dvě firmy, je, že německá biotechnologická společnost BioNTech vakcínu vyvinula a farmaceutická firma Pfizer se následně podílela na jejím testování a distribuci.

Mezi možné vážné nežádoucí účinky Pfizer vakcíny se řadí například horečka, únava, bolest hlavy svalů nebo kloubů. Tyto reakce jsou však naprosto přirozené a jsou projevem účinné stimulace našeho imunitního systému vakcínou. Všechny tyto reakce zpravidla vymizí do dvou dnů. Ve výjimečných případech se může bezprostředně po očkování vyskytnout alergická reakce až tzv. anafylaktický šok. Tato reakce může ve stejně nízkém procentu doprovázet i jiné běžné vakcíny. Riziko alergické reakce je zvýšeno u lidí, kteří již někdy v životě alergickou reakci na vakcínu nebo některou z jejích složek prodělali. Z tohoto důvodu vždy pacient před samotným očkováním vyplňuje dotazník, který tyto skutečnosti zjišťuje, a zároveň po aplikaci vakcíny musí 30 minut setrvat v čekárně pro případ náhlých komplikací.

Možnou nevýhodou vakcíny od firmy Pfizer může být fakt, že je nutné ji skladovat při velmi nízké teplotě (-75 °C). V běžné ledničce je pak možné ji uchovávat maximálně 5 dní. Tuto vakcínu je zároveň třeba před samotným použitím ředit fyziologickým roztokem. Vakcína se podává ve dvou dávkách v rozmezí 3 týdnů.

Moderna

Vakcína vytvořená společností Moderna funguje na stejném principu mRNA jako předchozí vakcína. Tato očkovací látka vytvořená v USA byla začátkem ledna 2021 schválena Evropskou komisí a v následujících týdnech až měsících by se s ní tak mohlo začít očkovat v zemích Evropské unie včetně ČR. Kromě toho byla vakcína dosud schválena také v USA, Kanadě, Izraeli nebo Velké Británii. Tak jako u vakcíny Pfizer, i zde dosahuje očkování vysoké účinnosti, konkrétně 94,1 %, po dvou dávkách dokonce i vyšší. 

Firma Moderna, podobně jako Pfizer, v prosinci zahájila testování, zda vakcínou navozená imunita reaguje stejně i na novou mutaci viru, která se rozmohla ve Velké Británii. Zároveň společnost pracuje na klinických testech pro použití vakcíny i u osob s nádorovým onemocněním, těhotných žen a dětí. Doposud je její použití schváleno pouze od 18 let věku. 

Nespornou výhodou této vakcíny je její možnost skladování i při vyšších teplotách, konkrétně při -20 °C po dobu 6 měsíců. V ledničce pak až 30 dní. Tuto vakcínu zároveň není potřeba před použitím jakkoliv ředit. Její podání je rozděleno do dvou dávek s odstupem 4 týdnů.

Oxfordská univerzita/AstraZeneca

Vakcína firmy AstraZeneca vznikla ve spojení s Oxfordskou univerzitou. Jedná se o vektorovou vakcínu, která využívá neškodný virový nosič. Nosičem je konkrétně virus vyskytující se u šimpanzů, u kterých způsobuje běžné nachlazení. Tento virus se u lidí nevyskytuje, a zároveň je upraven tak, aby nemohl vyvolat jakékoliv onemocnění. Do tohoto nosiče je vložena genetická informace koronaviru, podle které naše buňky následně vytvoří již zmíněný spike protein, tedy částici viru stimulující náš imunitní systém. Tím se vytvoří obrana proti případnému budoucímu napadení koronavirem. Tato metoda byla například již dříve bezpečně použita a vyzkoušena například proti tuberkulóze, malárii nebo ebole, proti které je doposud běžně využívána.

Aktuálně se vakcína může používat ve Velké Británii, Argentině nebo Indii. Podle analýzy zveřejněné na začátku prosince 2020 v odborném periodiku The Lancet se schopnost této očkovací látky chránit organismus proti nemoci COVID-19 pohybuje okolo 70 % po dvou dávkách, o šest procent méně po jedné dávce. Novější studie z Velké Británie však stanovila účinnost vakcíny až na 90 %. Klinické studie byly doposud provedeny na zhruba 24 000 dobrovolníků. 

Podle dostupných dat Oxfordská vakcína vytváří silnou imunitní reakci, na jejímž základě dochází k vzestupu protilátek proti COVID-19 doprovázeném velmi nízkým počtem nežádoucích účinků jako je nevolnost, slabost či bolest hlavy. Oproti Pfizer vakcíně lze vakcínu společnosti AstraZeneca skladovat při běžné chladničkové teplotě (2 – 8 °C) po dobu jednoho měsíce. Hlavní předností této vakcíny je však její cena, která by se měla pohybovat okolo $4 za jednu dávku. Cena vakcíny od firmy Pfizer nebo Moderna je přibližně 4 – 5 krát vyšší. 

V prosinci loňského roku zveřejnila AstraZeneca plán spolupráce s ruským institutem Gamaleya za účelem sdílení dat a možného spojení Oxfordské vakcíny s vakcínou Gamaleya Sputnik V pro dosažení větší účinnosti. Obě vakcíny totiž  využívají obdobnou technologii a stejný virový nosič.

Institut Gamaleya a vakcína Sputnik V

Ruská očkovací látka s názvem Sputnik V je virová vektorová vakcína na adenovirovém základu stejně jako v případě vakcíny AstraZeneca. Podobně jako u většiny covidových vakcín se podává ve dvou dávkách s odstupem minimálně tří týdnů pro vyvolání dostatečné imunitní reakce. Vakcína Sputnik V byla vůbec první vakcínou proti COVID-19 oficiálně uvedenou na trh již v srpnu loňského 2020, a to i přes tehdy teprve probíhající klinické studie a nedostatek dat o její bezpečnosti, účinnosti a nežádoucích účincích. Od prosince se touto vakcínou začalo kromě Ruska očkovat i v Bělorusku či Argentině. V listopadu institut Gamaleya sdělil výsledky třetí fáze testování své vakcíny. Schopnost chránit organismus proti nemoci COVID-19 stanovil na 92 %. Tato data však byla založena pouze na 20 testovaných osobách, což je zcela nedostatečný počet pro důvěryhodnost těchto výsledků. Pokud by tato vakcína měla být v budoucnu uvedena na trh v Evropské unii, bude potřeba doplnit podrobná data a klinickou studii na dostatečném počtu dobrovolníků. Bez těchto údajů ji nebude možné schválit pro použití.

Sinovac/Butantan

Vakcína CoronaVac vytvořena čínskou biofarmaceutickou společností ve spolupráci s brazilskou laboratoří Butantan se řadí mezí inaktivované vakcíny. Tato metoda využívá mrtvé virové částice, které přímo stimulují náš imunitní systém. Jedná se o vakcínu využívanou převážně v Indonésii a Číně. Podle dat zveřejněných v The Lancet je vakcína bezpečná, ale vyvolává pouze mírnou imunitní odpověď s vytvořením menšího počtu účinných protilátek oproti pacientům, kteří již covidové onemocnění prodělali.

Novavax

Novavax se liší od ostatních vakcín svým mechanismem. Vakcína obsahuje očištěné částice povrchového spike proteinu, který přímo vyvolá reakci těla a tvorbu protilátek a buněčné imunity. Teprve na konci prosince 2020 oznámila společnost Novavax zahájení třetí fáze klinického testování v USA a Mexiku, na jejímž základě bude posouzena bezpečnost a účinnost na zhruba 30 000 dobrovolníků. V této chvíli tedy není ještě dostupná na trhu. Výsledky se očekávají přibližně v první čtvrtině roku 2021. Dle dostupných údajů zveřejněných v New England Journal of Medicine je vakcína bezpečná a v těle podporuje tvorbu buněčné imunity a vyššího počtu protilátek než u pacientů po prodělání nemoci COVID-19, což je základním předpokladem úspěchu vakcíny. V rámci třetí fáze testování bude zároveň zkoumán efekt na pacienty, jimž bude současně podána vakcína proti chřipce. Vědci totiž zvažují, že by tyto vakcíny bylo možné do budoucna zkombinovat.

JELÍNEK, Tomáš, SMOLKOVÁ, Karla. Jak se vyznat ve vakcínách? Velký průvodce očkováním proti COVID-19. FELCANOVÁ, Tereza, editor. In: Medici PRO Očkování. [online]. 2021. Dostupné z: https://www.mediciproockovani.cz/velky-pruvodce-ockovanim-proti-covid-19.