Pravidelně pro vás připravujeme příspěvky na sociální sítě. Protože je škoda, aby jen tak zapadly, každý měsíc můžete u nás na webu najít shrnující článek, ve kterém si je připomeneme.
Vojáci a očkování
Víte, že před zavedením očkování zemřelo více vojáků na následky nemocí než na bojišti? Nakažení infekční chorobou se všemi důsledky bylo před zavedením očkování nejčastějším důvodem úmrtí vojáků, více bojovníků zemřelo na tyto infekce než na bojišti.
Všechny otevřené rány či kontakt s ostatními vojáky představovaly cestu, kudy mohly cestovat nemoci, kupříkladu tetanus nebo chřipka. Ochranou už tehdy bylo očkování, které předcházelo přenosu nakažlivých chorob a člověka chránilo před nemocemi.
Dnes se mnohé infekce léčí pomocí antibiotik, ale ty za první světové války ještě nebyly vynalezeny, a proto byla prevence o to důležitější. Mnohá onemocnění jsou ale stále neléčitelná, nebo jejich prodělání způsobuje celoživotní následky, proto vakcinace pomáhá po celém světě všem i dnes.
Fotka ukazuje zajaté německé vojáky britskou armádou během první světové války v roce 1917 v Locre, vojáci stojí řadu na to, až je vojenský lékař, stejně jako příslušníky britské armády, naočkuje.
Za inspiraci na tento příspěvek děkujeme stránce Kabinet Kuriozit.
Vakcíny proti COVID-19 a menstruační cyklus
Vědci si v poslední době všímají opakovaných hlášení poruch menstruačního cyklu po očkování proti nemoci COVID-19. Tyto poruchy jsou zpravidla krátkodobé a mohou se projevit v délce a intenzitě krvácení, jako krvácení mimo cyklus či abnormální menstruace. Odborníci se shodují, že menstruační zdraví žen obecně odráží jejich celkový zdravotní stav, a proto považují za důležité tento domnělý vztah blíže prozkoumat. Současně tyto nepotvrzené zprávy mohou přispívat k váhání žen v reprodukčním věku zda se nechat očkovat či nikoliv. Porozumění mechanismům těchto menstruačních nepravidelností by tak mohlo přispět k rozptýlení těchto obav.
Podle současných údajů Evropské lékové agentury neexistuje žádný příčinný vztah mezi očkováním proti nemoci COVID-19 a následnými poruchami menstruačního cyklu. Jakékoliv opakované hlášení vedlejších účinků však vždy podléhá kontrole, a takovýto výzkum je tak zcela na místě.
Vzhledem k tomu, že nepravidelnosti menstruačního cyklu byly hlášeny jak po mRNA (Pfizer, Moderna), tak po adenovirových vakcínách (AstraZeneca), nejedná se o reakci na konkrétní složku vakcíny. Vědci naopak zvažují možnou reakci imunitního systému v děložní sliznici a případný vliv na hormonální rovnováhu. Jedná se nicméně pouze o pracovní hypotézy a lékaři upozorňují, že menstruační cyklus se liší ženu od ženy a je založen na křehké hormonální rovnováze, která může být významně ovlivněna běžnými faktory jakými jsou například stres (včetně stresu spojeného se samotným očkováním), únava, nemoc nebo změny životního stylu.
Za účelem objasnění vztahu mezi nepravidelnostmi menstručního cyklu a covidovými vakcínami se americký Národní ústav zdraví (National Institute of Health, NIH) rozhodl financovat roční výzkum, který bude probíhat na pěti významných amerických zdravotních institucích. Konkrétně se jedná o Bostonskou univerzitu, Harvard Medical School, Univerzitu Johna Hopkinse, Michiganskou státní univerzitu a Oregonskou univerzitu pro zdraví a vědu. Prvotní výsledky studie by mohly být dostupné již na jaře 2022.
Chřipka
Chřipka je respirační virové onemocnění, kterým v ČR ročně onemocní asi 10 % lidí. Její průběh může být mírný, ale i velmi závažný, někdy může končit i smrtí. Těžký průběh hrozí především malým dětem, těhotným, seniorům a lidem z rizikových skupin. I jinak naprosto zdravé jedince však chřipka dokáže pěkně potrápit. Nejspolehlivější prevencí proti chřipce je očkování.
Virus chřipky je zákeřný tím, že často mutuje. Proto je potřeba každý rok vyvíjet novou vakcínu. Očkuje se vždy proti 3 nebo 4 kmenům chřipkového viru, které budou pravděpodobně převládat v chřipkové sezóně. K výrobě vakcíny se používá více způsobů, nejsnadněji si je můžeme rozdělit na živé vakcíny, které obsahují oslabené viry chřipky, a inaktivované, ve kterých jsou viry usmrcené.
V minulém roce se chřipka vyskytovala jen velmi málo, důvodem byla pandemická opatření. Obavy, že by kvůli tomu vakcína měla být méně účinná než v předchozích letech, však nejsou na místě. Chřipka byla i tak po celý rok bedlivě sledována a mapována.
Pokud jste tak ještě neučinili, kontaktuje svého praktického lékaře a požádejte o očkování proti chřipce. Chráníte tím sebe i vaše okolí.
Historický moment v boji s malárii
Světová zdravotnická organizace doporučila plošné užití vakcíny proti malárii u dětí. Toto doporučení staví na výsledcích pilotního programu, který běží od roku 2019 v Ghaně, Keni a Malawi a dostal se už k 800 tisícům dětem.
Malárie je závažné infekční parazitární onemocnění přenášené komáry, které si v roce 2019 vyžádalo přes 409 000 úmrtí, z toho více jak dvě třetiny tvořily právě děti do pěti let. Každé dvě minuty zemře na malárii jedno dítě.
Nová vakcína proti malárii zabraňuje těžkému průběhu u 30 % očkovaných, což se na první pohled nemusí zdát jako hodně. Nutné ale je si uvědomit, že vývoj vakcíny proti této nemoci je dost složitý, mimo jiné vzhledem ke komplikovanému životnímu cyklu parazita jménem Plasmodium, který malárii způsobuje.
Vakcína se prokázala jako velmi bezpečná a mohla by zabránit tisícům úmrtí na toto horečnaté onemocnění, a to hlavně v té nejohroženější skupině, tedy u dětí!
Podmínečné vs. plné schválení vakcíny
Jaký je rozdíl mezi podmínečným a plným schválením vakcíny? Proč covidové vakcíny nejsou v žádném smyslu experimentální? A jakou mají farmaceutické společnosti zodpovědnost za své výrobky?
Odpovědi na všechny tyto otázky se dozvíte v novém díle videosérie Medici reagují.
Zdroj: tinyurl.com/wav4njmd
Pravé neštovice a očkování
Pravé neštovice už nás nemusí strašit. Očkování je vymýtilo. Ještě v osmnáctém století ale byly důvodem úmrtí každého desátého dítěte narozeného ve Švédsku nebo Francii. V Rusku na ně zemřelo každé sedmé dítě.
Lidé, kteří je přežili, měli trvalé následky v podobě hlubokých jizev nebo slepoty. V Evropě osmnáctého století byla každá třetí zaznamenaná slepota způsobená pravými neštovicemi. Udává se, že trvalé následky mělo 65 – 80 % nakažených!
První očkování chránilo právě proti této nemoci a díky němu se už se dnes s nemocí nesetkáváme
Očkování proti chřipce
Jako každý rok přišel čas očkovat se proti chřipce, což je navzdory obecným představám závažné onemocnění, které může být pro některé i fatální. Zvláště nebezpečné je pro seniory a chronicky nemocné jedince, ale potrápit dokáže i naprosto zdravého člověka.
Průměrná délka pracovní neschopnosti způsobené chřipkou je kolem 14 dní, což znamená značné problémy i z ekonomického hlediska.
Naštěstí extistuje účinná prevence v podobě očkování, které probíhá každý rok znovu kvůli častým mutacím chřipkového viru. Očkováním chrání člověk nejen sebe, ale i lidi okolo, díky čemuž funguje kolektivní imunita a virus se v populaci šíří mnohem pomaleji. Z vašeho očkování tak čerpají benefity i ti, kdo se z jakéhokoliv důvodu nenaočkovali.
Očkování na chřipku je dobrovolné, propláceno je lidem nad 65 let, lidem s odstraněnou slezinou nebo po transplantaci krvetvorných buněk, pacientům se závažným chronickým onemocněním srdce a cév, dýchacích cest nebo ledvin a diabetikům. Ostatní kategorie si musí za očkování zaplatit, cena se pohybuje v řádech stovek korun. Pojištovny ale často nabízejí v rámci svých benefičních programů slevy, takže doporučujeme zkontrolovat stránky své zdravotní pojišťovny.
Očkovat se mohou i děti již od 6 měsíců věku. Pro ně je na trhu navíc novinka – vakcíny v podobě spreje do nosu. Co musíte pro očkování udělat? Stačí kontaktovat svého praktického lékaře a domluvit si s ním termín. Nyní je ta správná chvíle.
Zodpovědnost za vlastní rozhodnutí
Jsme sami za sebe zodpovědní? No jasně! Za dospělého svéprávného člověka přece není zodpovědný nikdo jiný než on sám. Nebo je to jinak?
Stalo se vám někdy, že jste si koupili nové boty po tom, co jste po nich týden předtím pokukovali v internetovém obchodě a od té doby vám je prohlížeč tak dlouho nabízel, až jste je koupili? To na vás zapůsobily algoritmy nastavené tak, aby prodaly.
Existují ale i algoritmy, které vám ukazují zprávy nebo příspěvky na Facebooku, které by se vám mohli líbit na základě předchozího klikání. Proto je také každého zodpovědnost i to, na co na internetu kliká. Ovlivňuje to totiž to, co vám potom prohlížeč a sociální sítě nepřestanou nabízet. Moje zodpovědnost je, jakými zdroji se v životě obklopuji a jaké informace přijímám. Jak si je ověřím a jak moc se jimi potom případně nechám ovlivnit.
Vím ale, odkud informace, které ovlivňují moje rozhodování a pohled na svět, přichází? Jsou některé ,,dobré a pravdivé‘‘ a jiné ,,špatné a zkreslující‘‘?
Pojďme se zamyslet. Z mnoha stran se k nám dostávají trvzení od různých lidí. Spousta (dez)informátorů umí perfektně komunikovat a čtivě předat spoustu polopravd a mýtů. Umí vytrhnout něco z kontextu a použít to ve svůj prospěch. Čtenář nebo posluchač informace má při přijímání informace zodpovědnost v podobě střízlivého odstupu a zamyšlení se nad tím, co za informaci nám bylo předáno. Nejlépe by si měl najít její zdroj.
Pomalu se teď dostaneme k očkování. Nechali byste si opravit auto od cukráře? Nechali byste si operovat oči od svého gynekologa? Spíše ne, že? Tak si (obzvláště přes internet) nenechme ohledně očkování radit lidmi, kteří se „odborníky” na vakcinaci (a medicínu celkově) stali až na sociálních sítích.
Ano, zodpovědnost za sebe máme každý sám a ohledně mnoha věcí v životě nepotřebujeme rady lékařů. Většinou je ale velice moudré nechat si poradit od odborníka, jehož názor vypilovaly roky poctivého studia problematiky.
Někdy je právě ochota nechat si poradit to nejzodpovědnější rozhodnutí, které můžeme učninit.
Otázky z čekárny: Proč se očkovat?
Očkováním chráníme před následky infekčních nemocí sebe, ale i ostatní. V rovině jednotlivce očkování znamená, že se díky vytvořené imunitě nenakazíme virem či bakterií, a zároveň nemoc nepřeneseme na naše blízké. Případně se toto riziko snižuje.
V rámci celé populace se potom vlivem očkování v ideálním případě dosáhne tzv. kolektivní imunity, kdy se v některých případech patogen v podstatě přestane šířit, a nemůže tedy nakazit ty, co se nemohli, či nechtěli očkovat.
Více se o kolektivní imunitě můžete dočíst v našem článku.
Meningokokové nákazy
Meningokokové nákazy přenášejí bakterie Neisserie meningitidis (meningokok). Tento zákeřný mikrob se rozděluje na několik typů a všechny nás mohou významně ohrozit na životě. Množí se na sliznicích horních cest dýchacích, a šíří se tedy vzduchem pomocí kapének.
Nejčastěji se meningokoky můžeme nakazit v uzavřeném prostoru od nakaženého člověka, hovorem s ním, polibkem nebo také přenosem kapének při kašli. Největší hrozbou je rozvoj sepse nebo zánětu mozkových blan (meningitidy), které mají velmi rychlý průběh a nezřídka jsou smrtelný. Mezi komplikace sepse patří vysoká horečka, vyrážka, selhání ledvin, nadledvin nebo rozvoj trombózy, která může v nejhorších případech vést až k amputaci okrajových částí těla.
Jak se této nákaze bránit, koho meningokoky nejvíce poškozují a další důležité informace se dozvíte v článku zde.
Proočkovanost proti COVID-19
Přinášíme vám zajímavé statistiky týkající se proočkovanosti populace proti COVID-19! K 21. 10. 2021 bylo po celém světě podáno 6,8 miliard dávek vakcín proti onemocnění COVID-19. Alespoň jednou dávkou je tak momentálně naočkováno 48,3 % světové populace.
Česká republika tento průměr zatím vylepšuje; bylo u nás podáno 11,94 milionů dávek vakcín, a alespoň jednou dávkou vakcíny je tak naočkováno 57,33 % naší populace. Nicméně stále máme co dohánět! Ve vyspělých zemích Evropy bylo minimálně jednou dávkou naočkováno kolem 70 % jejich občanů.
Otázky z čekárny: Jaké vedlejší účinky můžu po očkování očekávat?
Stejně jako každý lék, i vakcíny s sebou nesou jisté riziko nežádoucích účinků. Mezi nejčastější patří zvýšená teplota, bolest svalů či lokální reakce. Lokální reakce se vyskytují v místě vpichu – jedná se většinou o zarudnutí a bolest. Ve většině případů nejsou veškeré tyto příznaky nijak závažné a odezní během několika dnů.
Mezi vzácné patří například anafylaktický šok, což je závažná alergická reakce. Zpravidla se projevuje v průběhu 30 minut po podání vakcíny. Proto je vždy nutné, aby naočkovaný pacient v čekárně zůstal alespoň 15 minut po provedení vakcinace.
Více si můžete přečíst v našem článku zde.
Dlouhodobé nežádoucí účinky vakcín jako například vliv na plodnost jsou pečlivě zkoumány. Žádná vakcína v historii negativní účinek na plodnost neměla. Každá očkovací látka má svá specifika. Pokud vás zajímají možné vedlejší účinky vakcíny, na kterou se chystáte, je nejlepší se poradit se svým lékařem.
Lék na dětskou obrnu
Nemoc, která je dnes téměř vymýcena, před zahájením očkování trápila i u nás stovky pacientů a způsobovala desítky úmrtí. Dodnes se mnozí potýkají s trvalými následky.
Dětská přenosná obrna neboli poliomyelitida (poliovirus) je vysoce nakažlivé virové onemocnění nervového systému, které postihuje míchu. Může způsobit celoživotní ochrnutí a někdy i smrt. Neexistuje lék, který by proti dětské obrně fungoval, léčit můžeme pouze příznaky.
Mezi jedno z nejhorších důsledků dětské obrny byly potíže s dýcháním. Pomoc pacientům obzvlášť v padesátých letech dvacátého století poskytovaly tzv. železné plíce – zařízení, které pomáhalo rozpínat plíce a hnát tak do nich vzduch. Železné plíce jsou více méně minulostí, a to především díky očkování.
Vakcína proti viru dětské obrny je jediným účinným způsobem, jak se této zákeřné nemoci vyhnout.
Neočkovaní lidé více šíří nákazu virem SARS-CoV-2
Vakcíny snižují riziko přenosu viru SARS-CoV-2. Přestože odborná komunita dlouhodobě poukazovala na to, že očkování by mělo omezovat šíření viru, muselo se počkat na data. Díky mnoha výzkumům je konečně máme!
Jedním výzkumem je například ten z Centra pro infekční choroby, epidemiologii a dohled v Nizozemsku (Centre for Infectious Diseases, Epidemiology and Surveillance). To informovalo, že účinnost vakcíny v omezení přenosu infekce na neočkované je 63 procent. U původního nezmutovaného viru to je dokonce i více.
Co to znamená prakticky? Třeba to, že skupina neočkovaných má mnohem větší riziko nákazy mezi sebou než skupina očkovaných. Bohužel to také znamená, že málo proočkovaná populace je stále riziková i pro očkované jedince se slabší imunitou.
Proto je potřeba dosáhnout kolektivní imunity. Více se dočtete například na portálu seznamzpravy.cz nebo medrxiv.org.
Seznamte se s profesorem Karlem Raškou
Profesor Karel Raška (1909 – 1987) byl zakladatelem moderní československé epidemiologie, jeho inovátorským a komplexním přístupem se mu dařilo zvládat mnoho infekčních onemocnění, mezi nimi tuberkulózu, černý kašel, záškrt a mnoho dalších. Byl klíčovou osobností celosvětového vymýcení pravých neštovic!
Na konci 2. světové války osobně zorganizoval a vedl záchrannou akci v koncentračním táboře Terezín, kde došlo k epidemii skvrnitého tyfu. Neméně odvahy vyžadovalo také studium ohnisek moru v tehdejším Sovětském svazu a v Indii.
V roce 1963 se stal ředitelem Divize infekčních nemocí Světové zdravotnické organizace (WHO). V této funkci vytvořil novou koncepci surveillance (sledování) infekčních chorob a podařilo se mu prosadit myšlenku vymýcení pravých neštovic, která i díky očkování od začátku zaznamenala přelomový úspěch a byla úspěšně dokončena v roce 1977.
Ve vlasti se ale uznání nedočkal, díky normalizačnímu režimu byl v roce 1970 odvolán z vedení Ústavu epidemiologie a mikrobiologie, který vedl od počátku 50. let, o něco později ho musel opustit úplně a byla mu odepřena penze.
Za své přelomové zásluhy získal v roce 1984 nejprestižnější vyznamenání v oblasti infekčních chorob, Jennerovu medaili udělovanou anglickou Královskou lékařskou společností. I u nás se konečně rozpomínáme na tuto světovou osobnost medicíny a epidemiologie, v roce 2020 získal in memoriam Čestnou Cenu Neuron a letos by měl obdržet Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.
Ochrana očkováním
Očkování je jako neprůstřelná vesta, nechrání na 100 %, ale stejně byste si ji do boje vzali. Ano, s novými mutacemi se mohla o něco snížit účinnost vakcín ohledně rizika nákazy COVIDEM-19. Neznamená to ale že vakcíny nefungují! Očkovaní mají stále nižší riziko nákazy než neočkovaní, mnohem méně jim hrozí vážný průběh onemocnění a smrt. Také méně šíří virus.
V novém videu zjistíte, proč tomu tak je, k čemu je dodatečná dávka vakcíny nebo proč je důležitá vysoká proočkovanost populace. Děkujeme za spolupráci www.do-kontextu.cz.
