Pravidelně pro vás připravujeme příspěvky na sociální sítě. Protože je škoda, aby jen tak zapadly, každý měsíc můžete u nás na webu najít shrnující článek, ve kterém si je připomeneme.
Jak správně vyndat klíště?
Klíšťová sezóna je v plném proudu, a s ní tak i zvýšené riziko onemocnění, která mohou klíšťata přenášet. Proti některým z nich lze chránit očkováním, proti jiným však bohužel ne. Ačkoliv na prvním místě při výletech do přírody stojí vždy prevence v podobě dlouhých kalhot a rukávů, vysokých bot a repelentů, někdy se přisátí klíštěte zkrátka nevyhnete. V takový moment se pak nabízí otázka, jak správně klíštĕ vyndat?
Zatímco mezi lidmi koluje nepřeberné množství různých technik, které se zpravidla předávají z generace na generaci, my vám dnes nabídneme ten správný způsob, který vychází ze současného vědeckého poznání. A jak to často bývá, správný způsob je ten nejjednodušší. Doporučení konkrétnĕ vychází z poznatků ECDC (Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí) a CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí).
Na prvním místě je vždy rychlost. Riziko možného přenosu nákazy narůstá s dobou přisátí klíštěte. Bezprostředně po návratu z přírody je tedy vždy třeba se důkladně prohlédnout. Pokud klíště naleznete, uchopte ho pinzetou co nejblíž kůži a místu přisátí. Nepotřebujete místo ničím mazat nebo jakkoliv před samotným vyndaváním ošetřit. Následně klíště pouze přímým tahem vytáhněte. Žádné kroucení nebo viklání. Nakonec už zbývá místo přisátí pouze vydezinfikovat. Nezapomeňte se také zbavit klíštěte. Vhodné je například splachnutí do záchodu.
Pokud se vám nepovede vyndat klíště vcelku a v kůži zůstane zbytek kusadel, pokuste se tyto zbytky vyndat pinzetou. Když se vám to nepodaří, nic se neděje a není třeba panikařit. Místo zkrátka pečlivě vydezinfikujte a nechte tělo, ať si s těmito zbytky samo poradí. V každém případě místo v následujících týdnech pozorujte a v případě, že se objeví vyrážka nebo zarudnutí, navštivte lékaře.
Samotné vyndání klíštěte není důvodem k návštěvě lékaře a už vůbec ne pohotovosti v nočních hodinách! Celý proces hravě zvládnete v pohodlí domova.
Myokarditida a perikarditida u mladých lidí
Strach ze vzniku myokarditidy (zánět srdečního svalu) a perikarditidy (zánět osrdečníku) je častým důvodem odmítání mRNA vakcín mladými lidmi.
Je to rozumný důvod? Co říkají data?
Na základě Americké srdeční asociace (AHA) se u lidí ve věku 16 – 39 let vyskytne 16 případů myokarditidy a perikarditidy na milion podání druhé dávky vakcíny. To znamená 0,0016% pravděpodobnost těchto nežádoucích účinků, neboli pro lepší představu – 1 člověk z 62 000.
Naproti tomu studie ukazují, že pravděpodobnost onemocnění u těchto mladých lidí myokarditidou po překonání covid-19 je 1 – 3 %, což znamená, že toto onemocnění se objeví u 1 člověka z 50, kteří prošli covidem-19.
Jinými slovy: Pokud je 62 000 mladých lidí naočkováno proti covid-19 (2 dávkami mRNA vakcíny), objeví se myokarditida maximálně u jednoho z nich. Pokud 62 000 mladých lidí prodělá covid-19, objeví se myokarditida u 620 – 1860 z nich. Máme tu tedy jeden z mnoha důkazů, proč odborníci neustále zdůrazňují, že přínos očkování je výrazně vyšší než riziko vedlejších účinků.
Zdroje:
- Merschel, M., 2021. Should rare cases of heart inflammation put your COVID-19 vaccine plans on hold? American Hearth Association News [online]. Dostupné z: https://www.heart.org/…/should-rare-cases-of-heart…
- Shimabukuro, T., 2021. Vaccines and Related Biological Products Advisory Committee (VRBPAC). Centers for Disease Control and Prevention [online]. Dostupné z: https://www.fda.gov/media/150054/download
Otázky z čekárny: Proč se vyplatí nechat se očkovat proti chřipce?
Chřipka je často podceňována. Je tomu z toho důvodu, že mnoho lidí chřipkou označuje běžné nachlazení Ta „pravá” chřipka ale každoročně v České republice usmrtí skoro dva tisíce lidí. Ač se to může zdát neuvěřitelné, i chřipka má pandemický potenciál.
Chřipka trvá 2 – 7 dní, po kterých příznaky odezní. Lidé s oslabenou imunitou a senioři jsou ohroženi následky na plicích, srdci a nervové tkáni. I u ostatních ale může škodit. Například když „přechodíte” chřipku, můžete si vysloužit zánět srdečního svalu.
Ohroženy jsou převážně rizikové skupiny obyvatelstva – senioři, malé děti, osoby s chronickým onemocněním plic, osoby s onemocněním srdce a cév, osoby s chronickým onemocněním ledvin a jater, osoby trpící diabetem a další. Nepatříte ani do jedné skupiny? Očkováním proti chřipce chráníte nejen sebe, ale i lidi ve svém okolí, a proto určitě očkování stojí za zvážení.
Chřipka se běžně vyskytuje v chladných měsících Proto pokud se chcete nechat očkovat, plánujte očkování přibližně na říjen, aby váš imunitní systém byl připraven na chřipkovou sezónu. Nezapomínejte na rozestup od ostatních vakcín.
Vakcína proti chřipce obsahuje 4 druhy štěpených a inaktivovaných kmenů virů chřipky. Složení každou sezonu musí co nejvíce odpovídat kolujícím kmenům a proto se vždy upravuje podle doporučení Světové zdravotnické organizace.
Rakovina děložního čípku
HPV jsou viry, které mimo jiné způsobují rakovinu děložního čípku. Rakovině děložního čípku lze téměř naprosto předcházet pomocí očkování a screeningových vyšetření.
V roce 2020 se na světě touto nemocí nakazilo více než půl milionu žen a 340 000 dívek a žen zemřelo. Očkování proti HPV chrání proti rakovině děložního čípku, análního otvoru a některé i proti nádorovým onemocněním krku a hlavy.
Zdroj: World Health Organization (WHO).
Meningokoková meningitida
Meningokoková meningitida je závažné onemocnění, které způsobuje smrt u přibližně 10 % postižených. U dalších pak může mít vážné a trvalé následky v podobě ohluchnutí či oslepnutí, obrny či poškození mozku.
V Česku bývají zaznamenány desítky případů ročně, vzhledem k závažnosti nemoci je však na místě zvážit očkování, a to především u rizikových skupin a při cestách do zahraničí.
Vakcíny, covid a neplodnost
Nejen izraelští vědci jsou o krok blíže k vyvrácení rozšířeného hoaxu. Ačkoliv se to bohužel poměrně často ve všelijakých pochybných zdrojích dočtete, vakcíny proti covidu-19 nezpůsobují neplodnost!
Zatímco v České republice se tyto nepravdivé informace většinou týkají žen, v Izraeli často i mužů. V izraelské nemocnici Hadassah analyzovala lékařka Myriam Safrai vzorky od 72 mužů, aby zjistila, jestli vakcíny ovlivní motilitu (jinými slovy schopnost pohybovat se) jejich spermií. Výsledkem této studie, první svého druhu, je, že očkování nemá žádný vliv. Oproti tomu prodělání onemocnění covid-19 vliv na plodnost mít může.
Ve studii, na kterou je odkaz níže, se dočtete, že až u 25 – 30 % mužů onemocnění covid-19 sperma poškozuje. Navíc se virus do lidských buněk dostává přes receptor pro enzym (jmenuje se ACE2) který se na varlatech vyskytuje v hojném počtu. Jeho poškození virem může vést k poškození funkce varlat, mezi něž patří i výroba spermií.
I proto je vhodné využít očkování, než riskovat následky nákazy a s nimi spojené případné potíže s početím.
Jaká je historie používání mRNA technologie?
Využitím technologie mRNA pro terapeutické účely se vědci zabývají od 90. let. MRNA vakcíny také nejsou úplnou novinkou, už proběhlo několik studií s účastí tisíců dobrovolníků, které testují použití vakcín k prevenci infekčních onemocnění. Dlouhodobě se mRNA technologii věnuje například maďarská vědkyně Katalin Karikó, která je považována za průkopnici v této oblasti.
Držíme palce výzkumníkům, kteří chtějí tuto technologii využít v boji s malárií, HIV nebo melanomem (nádory především na kůži, ale i například ve střevech a očích). U posledního zmíněného onemocnění dokonce vakcína úspěšně prošla už několika studiemi. Proběhlé studie o technologii mRNA hezky shrnuje tento článek z roku 2018.
Poplašné zprávy o úmrtích a vakcínách: jak vznikají a jak se k nim postavit?
Poslední dobou častěji a častěji vznikají příspěvky a články, které tvrdí, že po očkování někdo zemřel. Tyto zprávy, ale nejsou upřímné nepoužívají ověřené zdroje nebo s věrohodnými zdroji neumí pracovat. Poslední dobou jde hlavně o příspěvky “opírající” se o čísla hlášení smrtí a komplikací v systému VAERS (U.S. Vaccine Adverse Event Reporting System) a EudraVigilance (European Union Drug Regulating Authorities Pharmacovigilance). Stává se také, že lidé sdílejí nešťastný titulek, který se těmito systémy zabývá.
Počty hlášení v těchto systémech nejsou průkazem škodlivosti vakcíny. Slouží jako místo, kam lékaři, ostatní zdravotníci i pacienti samotní mohou nahlásit jakékoliv příznaky, které po očkování pociťovali. Tato hlášení je pak nutné zkoumat dál, aby se prokázala příčinná souvislost mezi podáním léku a jeho případnými komplikacemi. A to včetně smrti.
To, že komplikaci někdo nahlásí, neznamená, že se jedná o prokázaný efekt. Bohužel existují dokonce případy, kdy hlášení byla smyšlená. Tyto systémy jsou velice důležitými nástroji, nejde však o databáze, které nevyvratitelně ukazují, co lék dělá.
Při čtení jakéhokoliv zdroje je potřeba postupovat opatrně, kriticky vnímat, co se nám opravdu snaží říct, a hlavně ověřovat zdroje. Pokud vám není člověk schopen dodat zdroj a důkaz, zpozorněte.
Například: „moje známá doktorka říkala…” není důvěryhodné tvrzení, pokud není podloženo důkazy a konkrétním jménem lékařky.
Nezapomínejte na kritickou úvahu: pokud očkovaného člověka srazí auto a on zemře, nemůže za to vakcína, ale řidič nebo sám člověk, který se nerozhlédl. Nejde tak o příčinnou souvislost (kauzalitu) mezi očkováním a smrtí, ale o časovou náhodu (korelaci). Obdobně tomu je i u jiných příčin úmrtí.
S ověřováním zdrojů nám mohou pomoci organizace provozující fact-checking a media bias reporting. Nemusíte jim přitom slepě věřit, jde pouze o místa, která přehledně dávají do souvislostí a pečlivě zdroji podkládají svá odůvodnění.
Určitě bychom mohli doporučit zdroje jako Snopes.com, factcheck.org, mediabiasfactcheck.com, Reuters Fact Check, atd. Mnohé otázky vám zodpoví projekty Fakescape nebo Faketicky – mediální workshopy.
Očkování proti Haemophilus influenzae typu B
Haemophilus influenzae je bakterie způsobující řadu onemocnění, původně se myslelo, že způsobuje chřipku (influenza) a od toho dostal jméno H. influenzae.
Navzdory svému jménu nemá bakterie s virovou chřipkou nic společného.Haemophilus může způsobit meningitidu (zánět mozkových blan), epiglotitidu, zánět středního ucha, zánět dutin nebo infekce dýchacích cest. Nejčastěji se vyskytuje bakterie Haemophilus infuenzae typu b – Hib.
Po zavedení očkování proti tomuto typu bakterie poklesl v USA výskyt menigitidy způsobené touto bakterií o 99 %. Meningitida je závažné onemocnění, které se projevuje horečkami, bolestí hlavy a ztuhlostí šíje. Infekce se léčí antibiotiky, ale i přes včasnou léčbu může dojít k nevratnému poškození mozku.
Nejvíce ohrožení infekcemi Hib jsou malé děti do 5 let a lidé starší 65 let. V Česku je očkování proti Hib součástí hexavakcíny od roku 2006.
Očkování vs. Delta
Jak je to s očkováním a variací Delta? To nejdůležitější se dozvíte v tomto příspěvku inspirovaném infografikou od Unbiased Science Podcast.
Očkovaní jedinci jsou lépe vybaveni k tomu, aby předešli vážnému onemocnění, hospitalizaci a případné smrti. Pokud jsou viru vystaveni, jejich imunita na něj už připravená a rychle proti němu zakročí. U neočkovaných osob se naopak imunita začíná vyvíjet, až když virus napadne organismus. Tělo je tím pádem mnohem vyčerpanější, jelikož musí vyvinout imunitu a zároveň se poprat s virem. V takovém případě je mnohem větší pravděpodobnost, že onemocnění bude vážné až smrtelné.
Je sice pravda, že i očkované osoby se mohou nakazit variací Delta. Pokud se ale tak stane, virus je z jejich organismu vyhnán mnohem rychleji, než u neočkovaných. Zároveň však platí, že i očkovaní lidé mohou po nakažení být infekční, i když po kratší dobu než neočkovaní. Je tedy nutné, abychom všichni nadále nosili roušky a dodržovali hygienická pravidla.
Zdroje:
- www.medrxiv.org/…/2021.07.28.21261295v1.full.pdf
- www.nejm.org/doi/10.1056/NEJMoa2108891
- www.cdc.gov/…/2019…/variants/delta-variant.html
- www.kff.org/…/covid-19-vaccine-breakthrough…/
- www.cdc.gov/mmwr/volumes/70/wr/mm7031e2.htm
- www.technologyreview.com/…/questions-delta…/
- www.theatlantic.com/…/a-nuanced-guide…/619689/
Dezinformace
Dezinformace jdou ruku v ruce s jakýmkoli tématem, které zasahuje širokou veřejnost. S pandemií covid-19 to není nijak odlišné. Odkud se ale všechny ty falešné zprávy berou?
Center for Countering Digital Hate ve své studii zkoumalo, kde tyto dezinformace pramení a přišlo se zajímavým zjištěním. Budete se divit, ale většinu dezinformací spojených s vakcínami proti covid-19 má na svědomí pouhých 12 lidí! Tak málo stačí, aby se vytvořila obrovská názorová propast, kterou ve společnosti vidíme.
Dnes je proto více než důležité na informace nahlížet kriticky a nechytat se prvního stébla, které se nám naskytne. Internet nemá žádná pravidla a každý zde může sdílet cokoli, proto je tak lehké sklouznout do spirály dezinformací. Ověřujte si proto zdroje informací, které se k vám dostávají, důvěřujte odborníkům a nenechte se ovlivnit emocemi.
Zdroje informací
O informace není v dnešní době nouze. Ne všechny jsou ale kvalitní, rovnocenné a podložené důkazy. A proto se vždy ptejte: jaký je zdroj a obsah zprávy? Kdo a proč článek napsal? Stejně jako vaše zuby svěříte do péče zubaři, nechte si s očkováním poradit od odborníků v oboru – imunologů, epidemiologů a vašich praktiků, případně pediatrů vašich dětí.
Nikdy nevíte, kdo se na diskuzním fóru skrývá za přezdívkou pantáta26 nebo zda je profil cizí paní Kláry na Facebooku pravý. Nevíte ani jaké mají vzdělání a zda vás netahají za nos.
Jaký je rozdíl mezi genovou terapií a technologií mRNA vakcín?
Při genové terapii vkládáme do buněk funkční gen v podobě úseku DNA, tak aby nahradil gen nefunkční. Z něj se pak informace překládá až do podoby proteinu, který má úlohu ve správném fungování daných buněk. Tuto metodu lze použít u závažných vrozených imunodeficitů (snížení imunity) a i u některých nádorových onemocnění. Tedy léčí stávající onemocnění.
Vakcíny s technologií mRNA mají také v sobě informaci pro výrobu proteinu, který vyrobí podle informace z mRNA ribosomy (kuchyně buněk) a po několika přečtení je tato mRNA zdegradována. Nicméně tento protein je tělu cizí a díky tomu ho imunitní systém spolehlivě rozpozná a vyrobí proti němu protilátky, které nás pak zároveň ochrání před daným onemocněním. Jedná se tedy o prevenci. Narozdíl od DNA u genové terapie nemůže mRNA pronikat do jader našich buněk, kde jsou uloženy naše geny v podobě DNA, tudíž s nimi nemůže nijak interagovat.
Obě technologie jsou si velice podobné, obě operují s informací pro stavbu proteinu. Nicméně nejsou jedno a to samé, u genové terapie chceme, aby byl daný protein produkován co nejdéle, u vakcín stačí krátkodobá produkce do vytvoření protilátek, proto se zvolila technologie mRNA, která neproniká k naší DNA.
Seznamte se s Elizabeth Stern
Elizabeth Stern byla americká patoložka kanadského původu, která se zabývala výzkumem postupu buňky ze zdravého do rakovinného stavu. Ačkoli bychom její jméno v lékařských učebnicích hledali marně, tato žena zásadně změnila přístup k prevenci a léčbě rakoviny děložního čípku a také pomohla vytvořit šetrnější hormonální antikoncepci.
Stern byla jedna z prvních, kdo se zajímal o cytopatologii, tedy studium nemocných buněk. Její výzkum umožnil rozpoznat rakovinu v počátečních stádiích a pomohl tak úspěšně léčit rakovinu děložního čípku.
V souvislostí s prevencí proti rakovině děložního čípku byla díky Elizabeth Stern vyvinuta bezpečnější hormonální antikoncepce, která neměla tolik vedlejších účinků. Dnes můžete riziko vzniku rakoviny děložního čípku výrazně snížit HPV vakcínou.
Aplikace posilovací dávky proti covid-19
Nedávno vydaly 4 odborné společnosti (Česká vakcinologická společnost, Česká společnost pro alergii a klinickou imunologii, Společnost infekčního lékařství a Společnost pro epidemiologii a mikrobiologii) společné doporučení týkající se dodatečných dávek vakcíny proti onemocnění covid-19.
Tu doporučují následujícím ohroženým skupinám:
- seniorům ve věku 65+ let;
- osobám v léčebnách dlouhodobě nemocných, domovech pro seniory, v domovech se zvláštním režimem nebo v domovech pro osoby se zdravotním postižením;
- osobám s chronickým onemocněním, které zvyšuje riziko těžkého průběhu onemocnění covid-19;
- zdravotníkům a pracovníkům v zařízení sociálních služeb (především těm, kteří se s onemocněním ještě nesetkali).
Tuto dávku doporučují podat 8 – 12 měsíců po poslední dávce základního očkovacího schématu. V případě mRNA vakcín doporučují podat stejnou mRNA vakcínu, v případě horší dostupnosti ji lze zaměnit za jinou mRNA vakcínu. U vektorových vakcín doporučují jako posilovací dávku vakcínu mRNA. Dle doporučení lze tuto dodatečnou dávku spojit s očkováním proti chřipce, přičemž se musí každá vakcína aplikovat do jiného místa.
Zároveň dnes vláda rozhodla, že na třetí dávku vakcíny proti covidu bude mít nárok každý očkovaný občan, od jehož vakcinace už uplynulo minimálně osm měsíců. Tato možnost bude občanům přístupná od 20. září a ti, kterých se to týká, dostanou upozornění SMS zprávou.
