Pravidelně pro vás připravujeme příspěvky na sociální sítě. Protože je škoda, aby jen tak zapadly, každý měsíc můžete u nás na webu najít shrnující článek, ve kterém si je připomeneme.
Očkování a imunita
Věděli jste, že očkování podporuje imunitu a učí ji efektivně bojovat s danou nemocí? Někteří z vás se možná právě teď dozvěděli něco nového. Ani náš mozek se totiž bez neustálého vzdělávání nic nového nenaučí.
Očkování je pro imunitu tím, čím je pro mozek vzdělávání. Vakcíny totiž předávají imunitě pomyslné návody pro tvorbu protilátek. Zdravé tělo se pravděpodobně s infekcí vypořádá, ale návod z vakcín mu pomůže, aby vše proběhlo bez komplikací.
Očkování těhotných
Odborníci z České vakcinologické společnosti ČLS JEP a České gynekologické a porodnické společnosti se shodli na tom, že je vhodné očkování těhotných proti covid-19. Doporučují ho i kojícím matkám, které díky přestupu ochranných protilátek do mateřského mléka chrání narozené děti. Více se dočtete v článku na novinky.cz.
Článek: Typy očkovacích látek
Myslíte, že jsou všechna očkování stejná? Omyl. Různí původci nemocí mají různé mechanismy, kterými působí na náš organismus. To a mnoho dalších aspektů ovlivňuje, jaký typ vakcíny bude proti danému onemocnění nejúčinnější.
Každý typ má jiný způsob výroby a působí jinak po vstupu do organismu. Abyste si mohli udělat zjednodušenou představu, připravili jsme pro Vás článek, ve kterém typy vakcín popisujeme. Článek si můžete přečíst zde.
Živé a neživé vakcíny
Cílem očkování je podáním vakcíny v lidském těle navodit takovou imunutní reakci, na jejímž základě nás posléze naše tělo dokáže ubránit před nemocí, proti které jsme očkováni. Aby tento očekávaný efekt mohl nastat, musíme imunitnímu systému dát prostor pro vytvoření dostatečného množství protilátek.
Testováním jednotlivých vakcín jsme došli k obecnému schématu, v jakém je vhodné očkovat. Základní zásadou je, že mezi podáním dvou neživých očkovacích látek (tady je vysvětleno, jaké druhy očkovacích látek vlastně existují) by měly uběhnout minimálně dva týdny. Po podání živé očkovací látky je s podáním další potřeba počkat celý jeden měsíc. Výjimku tvoří očkování proti tuberkulóze, po kterém nesmí být podána další očkovací látka dříve než za další tři měsíce. Je možné podat dvě (nebo dokonce i více) neživé očkovací látky najednou nebo lze podat živou a neživou současně ve stejný den.
Všechny druhy vakcím proti covidu-19 jsou neživé očkovací látky. Přesto doporučujeme nedávat žádné další očkovaní zároveň s kteroukoliv vakcínou proti covidu-19. Pokud nás v době, kdy se plánujeme očkovat proti covidu-19, čeká nějaké další očkování nebo přeočkování (například proti klíšťové encefalitidě nebo tetanu), měli bychom dodržet čtrnáctidenní rozestup.
Nezapomeňte i vhodně naplánovat cestovní očkování. Všechny podrobnější informace lze zjistit v očkovacích centrech nebo u praktických lékařů. Svědomitě si naplánovat očkování, nejen v letních měsících, není úplně jednoduché, ale veříme, že to za to stojí.
Článek: Očkování, falešný konsenzus a zkreslené vnímání problému
V dnešním článku Vás seznámíme se třemi efekty, které ovlivňují hledání, přijímání a zpracování informací. Tyto efekty se netýkají pouze vědeckých a odborných informací, ale také úzce souvisí s příjímáním a šířením dezinformací.
A protože se nevyhýbají ani tématu očkování, určitě je dobré na tyto efekty při diskusích o vakcinaci myslet. Článek si můžete přečíst zde.
Očkování proti covid-19 během kojení a těhotenství
Ptáte se nás jestli se můžete proti covid-19 očkovat během kojení a těhotenství. Aktuální situace je následující – Česká vakcinologická společnost a Česká gynekologická a porodnická společnost ČLS JEP vydaly 3. června 2021 společné stanovisko, kde:
- Umožňují očkování těhotných žen proti covid-19 od ukončeného 12. týdne těhotenství (tedy od 13. týdne těhotenství) za stejných podmínek jako u zbytku společnosti.
- Umožňují očkování kojících žen proti covid-19 za stejných podmínek jako u zbytku společnosti.
Výsledky monitorování 100 000 těhotných žen v USA nevyvolaly žádné obavy o bezpečnosti vakcín. Stejně tak nejsou u těhotných hlášeny pochybnosti o bezpečnosti vakcín v Izraeli.
Nicméně sběr dat bude dále probíhat a je tedy na svobodném rozhodnutí každé ženy, jestli se nechá očkovat! Mechanismus účinku vakcín proti covid-19 ukazuje, že vakcíny nepřinášejí žádné riziko pro kojící matky nebo jejich děti. Nicméně sběr dat stále probíhá a zatím je tak na každé kojící ženě, zdali se nechá očkovat!
Studie prokázaly přestup postvakcinačních protilátek přes placentu i do mateřského mléka, které by pak měly poskytovat ochranu i dítěti.
Medici reagují ep. 6
Očkování proti nemoci covid-19 v poslední době vyvolává plamenné diskuze. Mnoho názorů v nich je však založeno na zkratkovitém myšlení a černobílém vnímání světa. To je ovšem chyba! Nic není dokonalé, to ale ještě neznamená, že je to tak automaticky špatné, a to platí i pro očkování. Je proto potřeba uvést některé věci na pravou míru a mít tak reálná očekávání.
Vyřeší vakcína všechny naše problémy? Můžu po očkování onemocnět nebo šířit virus? A jak je to se vztahem mezi očkováním a mutacemi? A je tedy vakcína vůbec k něčemu dobrá? Očkování sice není samospásné řešení, a bylo by chybou ho za něj považovat, jeho přínosy však výrazně převyšují jakákoliv rizika, a je tak v současnosti tou nejlepší zbraní, kterou v boji s pandemií máme.
Anti-Vax hnutí
Proti-vakcinační hnutí, neboli Anti-Vax, není jenom seskupení několika přesvědčených odpůrců očkovaní, ale také i skvělá byznysová příležitost pro pár jejich popředních lídrů.
Zahraniční portál Counter Hate si posvítil na to, kolik někteří odpůrci očkovaní vydělávají. Roční výnosy odvětví Anti-Vax se pohybují ve výši nejméně 36 milionů dolarů. Popřední anti-vaxxeři generují peníze nejen ze sociálních sítí, ale také z prodeje knih či členství v různých organizacích. Robert F. Kennedy Jr., známý americký konspirátor, si jenom za poslední rok přilepšil o 255 000 dolarů.
Tento problém se však netýká jenom zahraničí, podobně to funguje i v České republice. Obzvlášť v čase pandemie, kdy je naočkování obyvatelstva klíčové, se objevuje stále více a více hlasů odporujících očkování. Konspirační weby, extrémističtí politici či samozvaní odborníci. Všechny tyto skupiny profitují ze šíření dezinformací. Motivací kromě peněz bývá také možnost se rychle zviditelnit. Lhát se bohužel často vyplácí. I na úkor lidského zdraví.
Seznamte se s Huneinem Maassabem
Seznamte se s Huneinem Maassabem, syrsko-americkým epidemiologem. Hunein, který si po usazení se v USA začal říkat John, je známý díky vývoji živé oslabené vakcíny proti chřipce. Jeho výzkum trval celých 40 let a vedl ke vzniku vakcíny FluMist. Tato vakcína se podává ve formě spreje do nosu.
Nebyl to ale jeho jediný úspěch. Ještě jako doktorand byl v týmu Dr. Thomase Francise Jr. a pomáhal mu s vývojem očkování proti dětské obraně. Právě tato vakcína zachránila miliony dětí i dospělých po celém světě. Jeho přítel Dr.Bashshur po Maasabově smrti uvedl, že kromě inteligence byla jeho jedinečnou vlastností vytrvalost: „Vědecký objev není snadný. Je snadné se vzdát, ale on by se nikdy nevzdal.”
Seznamte se s Mary Mallonovou
Mary Mallonová, přezdívaná Tyfová Mary, žila na přelomu 19. a 20. století v Americe, kde pracovala jako soukromá kuchařka. Na první pohled neškodná Mary svým zaměstnavatelům ale pořádně znepříjemňovala život. Byla totiž prenašečkou břišního tyfu, kterým za svůj život nakazila přes 50 lidí a minimálně tři z nich nemoci podlehli.
Tyfové bakterie normálně podléhají varu, takže běžná vařená jídla by bývala neměla nikoho ohrozit. Mallonová ale v zaměstnávajících domácnostech s oblibou vyráběla broskvový sorbet, který považovala za svoji specialitu a byla na něj patřičně pyšná. Problém byl v tom, že ve zmrzlině se bakterie udržely naživu.
Mallonová vařila hlavně v bohatých rodinách a jelikož se břišní tyfus objevoval spíše v chudých oblastech, začal celou situaci vyšetřovat detektiv George Soper. Stopy ho zavedly až k mladé kuchařce. Ta ovšem jakékoli spojitosti s nemocí popírala a odmítla se také podrobit vyšetření, které by zjistilo, zda nemoc skutečně přenáší.
Nakonec Mallonová svolila, že změní zaměstnání a začala se živit jako pradlena. Tak totiž nemohla nemoc přenášet na ostatní. Nová práce jí ale nevynášela tolik, jako práce kuchařky, a proto se po čase znovu vrátila k vařečce.
Příběh se opakoval a v rodinách, kam Tyfová Mary vkročila propukla nákaza. V té době už vyšetřovatelé tušili, odkud vítr vane a vydali se proto rovnou za Mary. Ta stále popírala jakoukoli spojitost s výskytem břišního tyfu a byla proto nedobrovolně umístěna do karantény. Stačilo by, aby si nechala odstranit žlučník, kde se tyfové bakterie nejvíce vyskytují a mohla by se vrátit do normálního života, jenže to Mallonová odmítla. Nakonec proto v karanténě zůstala už po zbytek jejího života.
Břišní tyfus je i dnes rozšířený v zemích s teplým klimatem a nízkým hygienickým standardem. Proto než vyrazíte na dovolenou do některé z rizikových oblastí, nechte se raději očkovat.
Problematika očkování není černobílá: vakcína je nejúčinnější zbraní
Jak jsme již zmínili v minulé epizodě našeho video seriálu Medici reagují, svět není černobílý, a stejné je to i s očkováním. Je proto třeba mít realné očekávání a automaticky neodsoudit něco, co není dokonalé podle naší ideální představy.
Očkování není samospásným řešením koronavirové pandemie, je ale tím nejlepším, co v současnosti v tomto boji máme. Vakcíny jsou bezpečné, účinné a jejich přínosy výrazně převyšují jakákoliv možná rizika.
AstraZeneca je bezpečná
Podle prohlášení Evropské lékové agentury (EMA) je vakcína Vaxzevria (AstraZeneca) bezpečná a nadále schválená pro použití. Je to proto, že benefity očkování touto vakcínou výrazně převyšují možná rizika, a to zejména u lidí starších 60 let. Schválená je ale pro všechny dospělé věkové kategorie.
Nejčastějšími vedlejšími účinky jsou např. bolest a zhmoždění v místě vpichu, celková nevolnost, únava nebo bolest hlavy. Všechny tyto příznaky mohou postihnout 1 z 10 lidí. Tolik obávané riziko vzniku trombózy v kombinaci s trombocytopenií (snížené množství krevních destiček v krvi) se objevilo u méně jak 1 z 10 000 lidí.
Pro shromáždění co nejvíce dat o této vakcíně je její užívání samozřejmě nadále monitorováno, stejně jako je tomu i u ostatních vakcín, včetně těch od firem Moderna a Pfizer – BioNTech.
Otázky z čekárny: Dostávají děti stejné očkování jako dospělí?
U odpovědi na tuto otázku záleží na konkrétní vakcíně. Můžeme se setkat s vakcínami: jen pro dospělé, jen pro děti, pro děti i dospělé. Aby se minimalizovalo riziko vedlejších účinků a účinnost byla co největší, liší se u mnohých vakcín taky podávaná dávka nebo schéma podání. Nemusíte se proto bát, že by dítěti byla podána nevhodná látka, nebo by byla v nepřiměřeném množství.
Dětský imunitní systém je silnější, než se zdá. Již od narození se dítě setkává s miliony antigenů. V současných očkovacích látkách je jich obsaženo asi 140. Kapacita dětského imunitního systému proto očkování zvládne bez problému. Pokud by byly aplikovány všechny vakcíny českého očkovacího kalendáře v jeden den, zaměstnalo by to pouze 0,1 % kapacity dětského imunitního systému.
Všechny vakcíny, včetně těch dětských, prochází přísným preklinickým a klinickým testováním. Vakcíny prochází 4 fázemi testování. Ty pro děti jsou nejprve testovány na dospělých. Vakcíny schvalují mezinárodní i české regulační úřady (EMA, Státní úřad pro kontrolu léčiv) a i během jejich používání se jakékoliv vedlejší účinky přísně monitorují.
Všechny informace o očkování můžete najít v příbalovém letáku nebo se zeptat dětského lékaře. Užitečným pomocníkem je očkovací kalendář, ze kterého lze jednoduše zjistit, proti čemu se v určitém věku očkuje a jakými látkami.
Problematika očkování není černobílá: prevence těžkého průběhu
Problematika očkování není černobílá a význam vakcín je vždy hodnocen na základě porovnání přínosů a rizik. Aby mohla být vakcína vůbec použita u lidí, je zásadou, že její přínos výrazně převyšuje možná rizika. To platí i pro současné vakcíny proti onemocnění covid-19.
Ideálním cílem těchto vakcín je zcela zabránit onemocnění, což se i ve většině případů daří, není to ale pravidlem. To ovšem nijak nesnižuje jejich význam a efektivitu. Ty totiž spočívají také v zabránění těžkého průběhu, hospitalizace, potřeby ventilátorů nebo v omezení šíření viru ve společnosti a redukci dlouhodobých zdravotních komplikací po prodělaném onemocnění.
Břišní tyfus
Náš nedávný příspěvek se věnoval Tyfové Mary, ženě, která byla dlouhodobou nosičkou bakterie, způsobující břišní tyfus. Jedná se o závažné onemocnění projevující se vysokými horečkami, bolestmi hlavy, zmateností až blouzněním. I proto se tyfu kdysi říkalo také hlavnička.
U některých infikovaných se může stát, že se bakterie usídlí ve žlučníku. Takový člověk netrpí žádnými potížemi, ale představuje zdroj infekce pro své okolí. Nemoc je přenášena znečištěnou vodou nebo potravinami právě od nosičů jako byla Tyfová Mary.
Pro tuto chorobu existuje očkování a je dobré ho zvážit před cestami do zemí s vyšším výskytem tohoto onemocnění, jako jsou exotické krajiny jihovýchodní Asie nebo Jižní a Střední Ameriky.
V těchto oblastech by člověk určitě neměl pít jinou vodu než balenou. Nebezpečí mohou představovat i nápoje s ledem, protože neznáme jeho původ. Pozor, tuto chorobu je třeba rozlišovat od salmonelózy, průjmového onemocnění, které způsobuje jiný druh bakterie z rodu Salmonella.
Otázky z čekárny: Komu naslouchat ohledně očkování?
Samozvaných odborníků je v poslední době jako hub po dešti. Pojďme si shrnout komu vlastně máme naslouchat ohledně očkování. Oficiální odbornou autoritou nejen pro pravidelná očkování dětí je Česká vakcinologická společnost. Veškeré vaše dotazy doporučujeme směřovat do poradny, kterou provozuje.
Dále naslouchejte odborníkům v oboru imunologie a farmakologie a hlavně odborníkům v oblasti infekčního lékařství, ptát se můžete také svých obvodních lékařů. Pokud jste fanoušci čtení a podložených dat, zabrouzdejte na web Státního ústavu pro kontrolu léčiv nebo si přečtěte články na našem webu.
Zajímá Vás více o očkování proti covidu-19? Podívejte se například na oficiální stránky o očkování od hlavního města Prahy.
Očkování funguje
Další data ukazují, že očkování funguje. Po první dávce se nakazilo méně než 22 tisíc lidí z 2,47 milionů lidí. To není ani jedno procento! Přesto neplatí, že hned po podání vakcíny jste chráněni maximálně. Tělo se nejdřív musí naučit, jak protilátky tvořit, což mu trvá přibližně 14 až 21 dní. Opatrnost je proto na místě ještě nějakou dobu po podání vakcíny.
Nezapomínejte ani na druhou dávku, se kterou se ochrana ještě zvýší. Dokonce natolik, že počet nakažených po obou dávkách je pouze 0,18 %. O tom, že důležitým přínosem očkování je také fakt, že téměř na 100 % chrání před vážným průběhem onemocnění a omezuje šíření viru už vám asi ani nemusíme říkat.
Více si můžete přečíst v článku na webu iRozhlas.cz.
Průvodce světem efektivní komunikace
Rádi bychom vám představili naši první publikaci Očkování: Průvodce světem efektivní komunikace. Publikace je zaměřena primárně na praktické lékaře pro děti a dorost, kterým ji díky spolupráci s Odbornou společností praktických dětských lékařů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně budeme v následujících týdnech doručovat.
Mimo jiné se v ní lékaři dočtou o vzniku a šíření dezinformací, psychologických vlivech na rozhodování o vakcinaci a nechybí ani tipy využitelné v ordinaci. Během několika týdnů bude kromě Národní knihovny ČR dostupná také v PDF verzi na Portálu elektronických informačních zdrojů Univerzity Karlovy.
Děkujeme všem, kteří nám pomohli s její přípravou a vydáním. Mimo jiné odborníkům v oblasti medicíny, komunikace a behaviorální ekonomie Univerzity Karlovy, kteří s námi diskutovali obsah publikace. Samozřejmě děkujeme i univerzitě za pomoc s vydáním.
Dále pak chceme poděkovat grafickému studiu Trifor Studio za krásné zpracování přesně podle našich představ.
V neposlední řadě také děkujeme předsedkyni OSPDL ČLS JEP paní doktorce Aleně Šebkové a našim garantům paní docentce Denise Hejlové a panu doktorovi Milanu Trojánkovi.
Problematika očkování není černobílá: i po očkování můžete onemocnět
Přestože problematika očkování není černobílá, mnoho lidí má tendenci na toto téma nahlížet v rámci extrémů. Při posuzování přínosů a nevýhod očkování je však potřeba zakládat na datech a ověřených faktech.
Velmi často se setkáváme s otázkou, proč se nechat očkovat proti covid-19, když i po vakcinaci můžeme onemocnět. A ano, je pravda, že i po očkování se můžeme nakazit. Pravděpodobnost onemocnění je však v takovém případě velmi nízká, což dokazují i data, která jsme sdíleli v nedávném příspěvku. Osoby, které onemocněly nemocí covid-19 už po první dávce očkování, nečiní ani 1 % z naočkovaných. Vakcína dále prokazatelně chrání před těžkým průběhem nemoci a před hospitalizací, a to téměř až ve 100 % případů.
Otázky z čekárny: Jak vzniká očkování?
Existuje několik možností vzniku očkovací látky. Podle toho, z čeho je tvořena, se dělí do několika typů. Níže se můžete dozvědět, jakým typem jsou základní očkování proti spalničkám, chřipce, tetanu nebo vzteklině.
Živé oslabené vakcíny
Vznikají úpravou kmenů živých, laboratorně množených virů nebo bakterií. Mikroorganismus je buď pro člověka nepatogenní (nevyvolává chorobu) nebo je natolik oslabený, že pouze vyvolá imunitní reakci, ale nemáme žádné projevy nemoci. Oslabí se jeho schopnost přežívat a množit se. Tělo si tak vytvoří potřebné protilátky, aniž bychom nemoc prodělali, a očkování slouží jako „trénink” imunitního systému. Tímto způsobem vznikají vakcíny proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám nebo tuberkulóze.
Usmrcené vakcíny
Vznikají z usmrcených virů nebo bakterií. I přesto, že jsou mikroorganismy už neživé, tělo si je zapamatuje a v budoucnu dokáže rozpoznat jejich živou formu, a to díky tomu, že jejich proteiny jsou zachovány (buňky dokáží později rozpoznat jejich tvar). Tento typ očkování musí probíhat vícekrát, aby bylo účinné a imunitní systém si ho správně zapamatoval. Očkuje se tak proti žloutence typu A, chřipce, nebo vzteklině.
Subjednotkové vakcíny
Jsou vyráběny rozštěpením usmrcených mikroorganismů na menší části a následným využitím jen těch částí, které vyvolají imunitní odpověď. Díky eliminaci nechtěných částí mikroorganismu se snižuje četnost nežádoucích účinků. Patří sem například vakcíny proti žloutence typu B, chřipce, HPV nebo pneumokokové infekci.
Toxoidové vakcíny
Chrání proti toxinům, které vypouští určité bakterie. Toxoid je bakteriální toxin, u kterého se toxicita chemicky sníží nebo odstraní. I když nadále není škodlivý, naše tělo si stále vytvoří protilátky. Tvoří se tak vakcíny proti tetanu nebo záškrtu.
Genové vakcíny
Používají DNA nebo RNA, které nesou informaci pro tvorbu bílkoviny. Z této informace se pomocí procesu v našich vlastních buňkách tvoří antigeny, na kterých si tělo natrénuje imunitní reakci. Nosiči informace mají rychlý čas rozpadu, proto tvorba antigenů netrvá dlouho. DNA ani RNA nevstupují do našeho buněčného jádra, kde je uložena naše vlastní DNA. DNA se může vakcínou vpravit do těla samotná, nebo na vektoru. Vektor je oslabený, nepatogenní nosič (je jím vir nebo bakterie). Tento typ se rozsáhle používá proti nemoci covid-19.
Pokud se chcete dozvědět, jak se vakcína zkoumá a schvaluje potom, co je vytvořen její první prototyp jedním z výše zmíněných způsobů, dočtete se to zde.
