Pokud někdy pročítáte komentáře na sociálních sítích nebo třeba na některých informačních serverech, jistě jste se už setkali s takovými, které ve vás vyvolaly nevěřícný pocit, jak si někdo může něco takového myslet? Možná jste zjistili, že komentář, který vám připadá úplně mimo, napsal dokonce někdo z vašich známých. V takové chvíli zažíváte něco, čemu se říká efekt falešného konsenzu (false consensus effect). Tento efekt se nevyhýbá ani oblasti očkování.
Efekt falešného konsenzu a další zkreslení
Efekt falešného konsenzu je druh zkreslení, kdy automaticky (a mylně) předpokládáme, že lidé v našem okolí s námi sdílí stejné názory, přístupy a chování.
Podobných zkreslení je mnoho druhů. Asi nejznámější je konfirmační zkreslení, neboli tendence lidí upřednostňovat informace, které souzní s jejich názory a naopak podceňovat a upozaďovat ty nesouhlasné. Dalším je třeba heuristika dostupnosti, kdy upřednostňujeme informace, které si snadněji vybavíme. Pokud budeme v televizi často vídat dopravní nehody nebo přírodní katastrofy, budeme je považovat za větší hrozbu, než například nějakou nemoc, na kterou však ve skutečnosti zemře mnohem více lidí, jen nemá takový mediální prostor, potažmo prostor v naší mysli. Zkrátka když máme odhadnout četnost nějakého jevu, uděláme to na základě toho, kolik (a ak silných) příkladů se nám vybaví. Obě tyto zkreslení úzce souvisí se samotným efektem falešného konsenzu.
Falešný konsenzus a očkování, aneb i v Česku máme nenaočkované děti, věřte tomu
S těmito zkresleními se můžeme setkat v každodenním životě. Téma očkování není výjimkou. Některé nemoci jako spalničky nebo černý kašel byly ještě před pár desítkami let vážnými hrozbami. Díky očkování se je podařilo téměř vymýtit a nejsou tak projevy a celoživotní důsledky těchto onemocnění tolik vidět. Bohužel se ale stalo to, že někteří lidé začali považovat očkování dětí proti těmto nemocem za zbytečné nebo kvůli šířícím se dezinformacím dokonce za nebezpečné. To má za následek odmítání očkování, klesání proočkovanosti, pokles kolektivní imunity a hrozbu, že tyto nemoci se opět mohou stát velkým problémem. Problémem nejen pro neočkované, ale i lidi v okolí, kteří mají nízkou hladinu protilátek nebo nemohou být očkování.
Známým příkladem jsou spalničky, u kterých se běžně objevovaly pouze jednotky, až desítky případů za rok, v posledních letech se však jejich výskyt zvýšil a v roce 2019 bylo v České republice zaznamenáno už 591 případů.
Pokud patříte mezi zodpovědně očkující rodiče, je možné, že jste se s opačným přístupem vůbec nesetkali. A pokud ano, asi jste z toho byli docela překvapení. To je opět příklad efektu falešného konsenzu – máme pocit, že něco je zcela přirozené a automatické a ani nás nenapadne, že existuje skupina lidí, která má zcela odlišný přístup. V dnešní době sociálních sítí je zkrátka snadné se uzavřít do své bubliny a pak se divit, že existuje skupina s jiným názorem. Často tyto názory nemají jakýkoliv vědecký nebo odborný základ, to ale neznamená, že nemohou být úspěšné a rozšířené ve společnosti.
Zkoumání efektu falešného konsenzu a očkování
Na téma vlivu efektu falešného konsenzu na přijetí očkování vznikají zajímavé studie, z nichž každá se zabývá specifickými skupinami lidí.
Jedna z nich například zkoumala souvislost politické orientace a přístupu k očkování dětí v USA. Studie poukazuje na to, že představy lidí (včetně těch mylných) o postojích a chování ostatních ovlivňují jejich chování v oblastech souvisejících se zdravím. A týká se to i očkování. Zkoumány byli rozdíly mezi liberály a konzervativci v přístupu k očkování dětí. Téměř všichni respondenti se shodli, že odmítání očkování nechává děti nechráněné proti vážným nemocem, přesto se například ukázalo, že konzervativci ze zkoumaného vzorku své děti očkovali o něco méně. Především je ale zajímavé, že zatímco konzervativci měli tendenci k efektu falešného konsenzu, tedy přeceňování toho, kolik lidí sdílí jejich postoje, u liberálů se objevila spíše “illusion of uniqueness” (iluze jedinečnosti), tedy naopak pocit, že jsou ve svých názorech jedineční a že názory ostatních jsou více odlišné, než tomu ve skutečnosti je.
Při komunikaci témat týkajících se zdraví je tedy dobré brát v potaz i ideologické zdroje a potenciální variabilitu různých názorů a odhadů, aby tato komunikace byla efektivní.
Co s tím?
Podobným zkreslením, která jsme v tomto článku probírali, se nelze zcela vyhnout a je chybné si myslet, že když o nich víme, jsme vůči nim zcela imunní. Tak to bohužel není, ale budeme-li si jich vědomi, můžeme se jich přeci jen snažit vyvarovat alespoň do nějaké míry, o něco lépe díky tomu rozumět lidem a světu kolem sebe a dělat racionálnější rozhodnutí. Vědět o existenci efektu falešného konsenzu je také dobré z důvodu přípravy argumentace setkáte-li se s člověkem z pomyslné druhé strany barikády. „Prasknutí názorové bubliny” za pomoci slušné a vědecky podložené argumentace a lidsky komunikujících zdrojů informací, které vychází z vědeckých poznatků, jsou mnohem efektivnější než urážení nebo přehlížení opozičních názorů.
CYPRIÁNOVÁ, Barbora, HÁJKOVÁ Karolína. Očkování, falešný konsensus a zkreslené vnímání problému. JELÍNEK Tomáš, editor. In: Medici PRO Očkování. [online]. 2021. Dostupné z: https://www.mediciproockovani.cz/falesny-konsenzus-ockovani.
Zdroje:
- KAHNEMAN, Daniel. Myšlení: rychlé a pomalé. V Brně: Jan Melvil, 2012. Pod povrchem. ISBN 978-80-87270-42-4.
- pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27391965
- szu.cz/publikace/data/2019/vyskyt-vybranych-hlasenych-infekci-v-ceske-republice-leden-1
- onemocneni-aktualne.mzcr.cz/spalnicky
